o astrologii
Věštebné techniky patří k elementární náboženské praxi, takže jejich počátky jsou zcela v nedohlednu lidské prehistorie. Některé techniky populární ve starověku (např. věštění z vnitřních orgánů obětovaných zvířat) během staletí ztratily oblibu, jiné osvědčily schopnost inovace v nových společenských podmínkách (příkladem mohou být astrologické věštby pomocí současných počítačových programů). Totéž je možno říci i o výsledcích věšteb (tedy o proroctvích): mnohá nenávratně zapadla, některá se periodicky vracejí a díky své nejasnosti získávají novou pozornost zvláště v době společenské nejistoty či přímo zvratů. Příkladem mohou být Sibyliny knihy, dochované z pozdní antiky (asi z 5. stol.), nebo raně novověká proroctví Nostradamova.
Navzdory proměnlivosti lidských civilizací zůstává astrologie pravděpodobně nejpopulárnější věštebnou metodou. Astrologie se snaží zkoumat souvislost mezi vesmírem (makrokosmem) a člověkem, popř. zvířetem, nebo dokonce společenskou institucí (mikrokosmem). Vychází z předpokladu, že jejich osud (nebo alespoň dispozice) je určen (nebo významně ovlivněn) zdánlivým postavením nebeských těles na obloze v okamžiku jejich zrození či založení a že osud nadále s tímto postavením v každém okamžiku koresponduje. Odhalení minulého osudu nebo věštba budoucího osudu pak záleží na výkladu horoskopu, zakreslené poloze hvězd a planet v důležitém okamžiku života. Nejčastěji zkoumaným okamžikem je narození (nativní horoskop) nebo určitá světově významná událost (mundánní horoskop).
Horoskop tvoří astrolog zakreslením vzájemných poloh Slunce, Měsíce a planet (aspektů), určením postavení těchto nebeských těles ve dvanácti znameních zvěrokruhu (mezi něž je rozdělena obloha) a v úsecích nebeské sféry (v domech), zakreslením ascendentu a descendentu (východního, resp. západního průsečíku ekliptiky a obzoru), zakreslením středu a hlubiny nebe a dalšími úkony. Tento graf pak astrolog interpretuje na základě různých takových předpokladů, jako například že každá planeta určuje jiným způsobem duševní výbavu člověka apod.